Klasifikace vín
Červené odrůdy
Zásady všeobecné kombinovatelnosti
Teplota podávání vín
Francouzské viněty



Klasifikace vín

Stolní víno
víno nejnižší kvalitativní kategorie s cukernatostí do 14,9 ° ČNM, s nízkým obsahem extraktivních a buketních látek. Doslazuje se řepným cukrem. V chuti ploché, nevýrazné, krátké, řídké.


Jakostní víno
vyšší kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu mezi 15 až 18,9 ° ČNM, s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dopadem. Doslazuje se řepným cukrem. Čím více bylo víno doslazeno tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.


Známkové víno
jakostní víno vyrobené scelováním vín několika odrůd podle předem dané receptury. Dobrá známková vína jsou oproti jakostním plnější a vyváženější, protože při jejich přípravě byly vinařem využity vlastnosti jednotlivých míchaných odrůd k docílení lepších vlastností směsky.


Víno s přívlastkem
nejvyšší kvalitativní kategorie vín vyrobených z nedoslazovaného moštu. Nesmí se doslazovat. Dělí se na čtyři dílčí kategorie ( označení vyjadřuje pouze obsah cukru, nikoliv datum sběru hroznů ! )

Kabinet s cukernatostí moštu mezi 19 - 20,9 ° ČNM. Jemná, lehčí, méně alkoholická vína s vysokým obsahem extraktivních látek. V chuti působí kořenitě, vyváženě a harmonicky, se středně dlouhou dochutí.
Pozdní sběr s cukernatostí moštu mezi 21 - 23,9 ° ČNM. Vína s vyšším obsahem alkoholu a vysokým obsahem extraktivních látek. Mají v chuti kombinaci kořenitosti a ovocnosti s hutnější chuťovou strukturou a vyvolávají delší chuťový dojem.
Výběr s cukernatostí moštu 24 ž 26,9 ° ČNM. Těžší až těžká vína s vysokým obsahem alkoholu a vysokým extraktem. V chuti působí vyrovnaně a zanechávají v ústech velmi dlouhý dojem. Tóny buketu a chuti jdou od výrazných ovocných nuancí až po medové aroma a chuť.
Výběr z bobulí s cukernatostí moštu nad 27 ° ČNM. Těžší až těžká vína, většinou se zbytkovým cukrem ( polosuchá až sladká ). V buketu i chuti velmi zřetelně patrná vysoká vyzrálost hroznů s nádechem cibéb, karamelu, medu. Velmi harmonická vína s dlouhou životností.


Speciální vína
nesmí se doslazovat.
Ledové víno vyrábí se z moštu získaného lisováním zmrzlých hroznů, kdy voda v hroznech zůstává ve formě krystalků v lisu a z lisu vytéká mošt s vysokým obsahem cukru. Po prokvašení mají vína vysoký obsah zbytkového cukru.
Poslamné víno vyrábí se na stejném principu jako ledové víno. Snížení obsahu vody v moštu se však dociluje sušením hroznů na slaměné podestýlce. Po vyschnutí se hrozny lisují a mošt s vysokým obsahem cukru se nechá vykvasit.


Vína s přívlastkem
Jsou to vína vyráběna v severnějších vinařských oblastech z hroznů dozrávajících v pozdním podzimu v lokalitách s příznivým klimatem a v jižních vinařských zemích vyráběna z hroznů s vyšším obsahem cukru.
Výběr i do obchodu se věšinou dostávají jako přírodní sladká vína s charakteristickými vlastnostmi. Mají vyšší obsah alkoholu a minimálně 25g zbytkového, neprokvašeného cukru na litr.


Vína dezertní
V jižních vinařských oblastech, kde hrozny dozrávají s vysokým obsahem cukru nebo se dosušují na slunci, se vyrábí celá řada typových dezertních nebo likérových vín s vysokým obsahem nezkvašeného cukru a alkoholu. Z těchto vin je nejznámější Portské, Malaga a Marsala. Zvláštní skupinu tvoří vína vyráběna za přístupu vzduchu oxidačním způsobem, to jsou Sherry a Madeira. Hlavním znakem je vyšší obsah alkoholu (15 až 19% objemu) i vyšší obsah cukru (14 až 20%).


Vína kořeněná
Vyrábějí se stejným způsobem jako vína dezertní s tím, že se do nich přidávají navíc přísady dodávající jim požadovanou chuť i vůni. Patři sem hlavně aperitivy, vermuty a vína kořeněná speciálními přísadami. Při jejich výrobě se musí dodržovat všechna ustanovení platná pro výrobu révových vín, zabraňujících jejich falšování.


Vína perlivá
Jsou to vína uměle sycená kysličníkem uhličitým za chladu, nebo vyrobena kvašením v uzavřených nádobách do přetlaku. Použije-li se při výrobě uměle sycených vín jakostní surovina i správná technologie, jsou tato vína příjemně osvěžující, ale nedosahují jakosti šumivých vín kvašených v láhvích nebo tancích.


Vína šumivá
Šumivá vína se vyrábějí kvašením moštu nebo druhotným kvašením vín v uzavřených nádobách. Jsou známá jako vína šampaňská nebo sekty. Označení šampaňské víno se však smí používat jen u šumivých ván vyrobených ve Francii v oblasti Champagne, neboť je to od roku 1908 chráněná známka.



Červené odrůdy

André odrůda vznikla křížením Frankovky a Svatovavřineckého na Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích v roce 1961. André se pěstuje převážně na Moravě, je náročná na polohu a na půdu.
André dává kvalitní harmonické víno s výraznou odrůdovou vůni a intenzivní červenou barvou. Vyzrálé je aromatické, s třislovinkou středně plné až plné.
Je lehčí a dobře se pije. Hodí se ke smaženým rybám, jednodušším úpravám červených mas, sýrovým pomazánkám, grilovaným kotletám či špízům.(víno v nabídce)

Alibernet kříženec Alicante bouchet a Cabernet Sauvignon. Víno z dobrých ročníků má výrazný kabernetový buket. Kvůli vysoké barevnosti se používá pro dobarvení vín kabernetového typu.
Hodí se k tvrdým sýrům a výraznějším úpravám červených mas.(víno v nabídce)

Cabernet Sauvignon do Státní odrůdové knihy byl Cabernet Sauvignon zapsán v roce 1980. U nás je vysazen na pouhé 0,1% z celkové rozlohy vinic. Cabernet Sauvignon je nejoblíbenější odrůdou v oblasti Bordeaux, kde se o její rozšíření zasloužil v polovině 16.století známý kardinál Richelieu.
Víno získává zráním na kvalitě. Má výraznou komplexní odrůdovou vůní jdoucí až do černého rybízu či fialek.
Je to těžší víno s výraznou chutí a vůní, a tak se hodí k těžším, rafinovanějším jídlům, výborný ke zvěřině, ale i ke skopovému. A především k tvrdým tučným a modrým sýrům. (víno v nabídce)

Frankovka je to stará odrůda, jejíž původ je nejasný. Frankovka vyžaduje dobrou polohu a lehce prohřívatelnou půdu, nejlépe se ji daří ve spraších a štěrkopíscích.
Hodí se ke všem červeným masům výrazné chutí i ke zvěřině. Kvalitní Frankovka si rozumí s ušlechtilými sýry stejně jako s pikantnějšími těstovinami. (víno v nabídce)

Modrý portugal na původu této odrůdy se prameny neshodují. Některé ji dokonce upírají portugalský původ, který naznačuje název. Při ledabyle péči dává lehké, světlounce červené víno nevalné jakosti. Je často mícháno s komerčně zajímavější Frankovkou či Svatovavřineckým. Při náležité péči je tato odrůda vytváří velmi příjemné, dobře pitelné i prodejné víno.
Hodí se k sýrům, kachně nebo huse. Výborně ladí i s pikantněji připravenými těstovinami či s rostbífem.(víno v nabídce)

Neronet odrůda vyšlechtěná v Lednici profesorem Krausem křížením Svatovavřineckého s Modrým Portugalem a Alibernetem. Ve státní odrůdové knize je zapsána od roku 1991.
Dává víno nevýrazné chuti, ale o to výraznější barvy. Pěstuje se v omezeném množství výhradně jako barvířka. Neronet dříve dozrává a neovlivňuje odrůdový charakter vín, do kterých je pro zlepšení barvy přidávána.

Rulandské modré tato odrůda je ve Státní knize zapsána od roku 1941. Je to jedná z nejstarších evropských odrůd révy vinné. Prameny uvádějí, že byla pravděpodobné vyselektována v Burgundsku Římany r révy lesní. Z Rulandského modrého vzniklo mutací Rulandské šedé a z něho potom Rulandské bílé.
Dává kvalitní, plné víno jiskřivé, světlejší granátové barvy, i ideálních podmínkách je vysoce extraktivní, s ovocnou chutí. Dobré ročníky jsou vhodné k uskladnění, protože víno ležením v lahvích vyzrává, získává na kvalitě a stává se lahodně sametovým.
Hodí se k jemným úpravám srstnaté zvěře a vůbec k červeným masům, jakož i k jemným, ušlechtilým poloměkkým sýrům.(víno v nabídce)

Svatovavřinecké odrůda se do dalších evropských zemí rozšířila z Francie, odborníci však vedou spory, zda patří do rodiny burgundských. Přitom ve Francii je velmi málo zastoupena. V naší odrůdové knize je zapsána od samého počátku existence knihy, tedy od roku 1941.
Víno je červené barvy temného granátu někdy s fialovými odstíny. Z těžké půdy s ovocnými tóny vůně. Z lehké výrazně odrůdová. Chuť plná u mladého vína neharmonická, později vyzrálá až agresivní s výraznou tříslovinkou.
Svatovařinecké se hodí k tradiční českomoravské kuchyni. Víno je dobré i k těstovinám a výraznějším úpravám vepřového. (víno v nabídce)

Zweigeltrebe kříženec Frankovky a Svatovavřineckého pochází tedy se stejných rodičů jako André, ale rostlina i víno jsou odlišné. Jméno má po svém šlechtiteli, řediteli vinařské školy v Klosterneuburgu, doktoru Zweigeltovi. Tato odrůda sice vznikla již v roce 1922, ale většího rozšíření zaznamenala až po druhé světové válce.
Víno, pokud je pečlivě připraveno, bývá drsné, hrubé až trpké. Při pečlivém zpracování a především odzrněná dokáže v sobě harmonicky spojit to nejlepší ze svých rodičů.
Hodí se k pernaté zvěřině, k bifteku a slabě kořeněným červeným masům i k jemným tvrdým sýrům. (víno v nabídce)


Zásady všeobecné kombinovatelnosti

Víno se nehodí k jídlům okyseleným octem, víno se nesnáší se zmrzlinou, se zavařeninou, s čokoládovými polevami, není vhodné k vajíčkům a červené víno se nesnáší s pokrmy, v nichž zůstala slaná mořská voda.

K polévkám

K zeleninovým polévkám se hodí suchý Muller-Thurgau nebo víno růžové.
K hovězí polévce je nejvhodnější starší ročník zralého Neburského nebo jiné vyzrálé bílé víno.
K hustším bílým polévkám se podává kořenité Sylvánské, suché Rulandské bílé.
K masitým polévkám, jako je boršč, patří lahvové zralé růžové víno nebo plnější vína červená.

K lehkým jídlům

K rybě je nejvhodnější lehké, suché, bílé víno s nižším obsahem alkoholu, nejlépe kabinetní jakosti. Záleží však na úpravě ryby. Čím jemnější a méně mastná, tím lehčí bílé víno volíme.
K rybě obalované a smažené na tuku je již vhodnější víno plnější nebo lahvové zralé. Jsou tu na místě Rulandské bílé, Chardonnay, vyzrálý ročník Ryzlinku rýnského, ale vždy vína suchá.
Podobně vybíráme vína k bílému masu drůbežímu v závislosti na úpravě.

K vydatným jídlům

K vydatným jídlům plná či vyzrálá vína bílá nebo lehčí červená.
K hutnějším úpravám telecího nebo drůbežího masa, ale i k masu hovězímu vařenému se podávají plná bílá vína - Sylvánské, Veltlínské zelené, Rulandské bílé nebo i Neuburské.
Výraznější úpravy hovězího masa již snesou doprovod lehčího červeného vína. Čím je pokrm méně tučný tím se podává víno více vychlazené s naopak k tučné úpravě podáváme plná bílá vína při teplotě blížící se již k horní hranici pro bílá vína tj. 12C.

K tmavým masům a ke kořenité úpravě mas

K tmavým masům a ke kořenité úpravě mas patří vína červená.
Výrazná chuť zvěřiny, ale i husy a kachny nebo pernaté zvěře vyžaduje plní, vyzrálá, červená vína. Čím je tmavší maso a těžší úprava, tím barevnější a vyzrálejší víno připojujeme. Z našich vín je vhodný starší ročník Frankovky nebo Svatovavřineckého. Z vín francouzských Bordeaux nebo Burgundské.
Je-li maso velmi tučné, pak je vhodnější mladé červené víno s vysokým obsahem tříslovin.

K sýrům

K sýrům nelze vybrat jen jedno víno paušálně, a proto musíme být opatrní při výběru sýrů.
Z našich vín lze nejlépe doporučit přívlastková vína ledová, slámová a výběr z bobulí.

K čerstvým mladým bílým sýrům jsou vhodná mladá svěží bílá vína - Muller Thurgau, Neuburské, Veltlínské zelené.
K máslovým sýrům a sýrovým pomazánkám se snoubí plnější nazrálá bílá vána nebo vína růžová.
K sýrům s bílou plísní bývá nejlepším doplňkem vyzrálé Rulandské, Neuburské nebo Sylvánské.
K sýrům tvrdým se podávají červená, většinou plná nebo s technologii barrique.
K sýrům s modrou plísní patří nejen vyzrálá červená vína, ale i výrazně sladké pozdní sběry nebo výběry.
Ke sladkému cukroví se velmi dobře uplatňují sladká vína šumivá nebo jiná sladká vína, jako jsou výběry odrůd Tramín, Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo vína sauternská či tokajské výběry.



Teplota podávání vín

Aby se víno uplatnilo v odpovídající jakosti, musí mít také správnou teplotu.

Šumivá vína se podávají zásadně velmi chladná mezi 5 až 7C.
Vínům bílým v závislosti na jejich plnosti, čím plnější, tím vyší teplota, odpovídá teplotní rozmezí 7 až 10C pro vína mladá a 10 až 12C pro vína vyzrálá.
Sladká vína se musí vždy dobře vychladit stejně jako vína šumivá.
Pro klarety a vína růžová je vhodná teplota mezi 10 až 12C.
Lehká červená vína vyniknou nejlépe při teplotě 12 až 15C.
Vyzrálá vína červená musí mít teplotu nejvyšší mezi 14 až 18C.
Vína dezertní jako je Port, nebo Madeira, mají mít teplotu kolem 13 až 14C.



Francouzské viněty

Na etiketách vín z oblasti Bordeaux můžeme najít níže uvedené klasifikace. Některé klasifikace se používají jen pro St.-Emilion.

Cru Bourgeois
Kategorie vín dobré kvality, která představuje jednu třetinu produkce vín s různými označeními oblasti Médoc. Táto vína jsou zařazována do kategorie petits chateaux a crus classés . Některá z těchto vín mohou být vynikající.

Cru Classé
V oblasti Bordeaux může být toto označení použito pouze v tom případě, že pozemek vinice je tak úředně klasifikován.

Premiér Cru anebo Premiér Grand Cru Chassé
Touto špičkovou klasifikaci mohou honosit pouze vína z oblasti Bordeaux z hroznů vypěstovaných z 1 Cru Classé, zřídka v 2 až 5 Cru Classé.

Grand Cru Je to každoročně udělovaný klasifikační stupeň pro některá vína z oblasti St.-Emilionu (jen do ročníku 1985 včetně).

Grand Cru Chassé
V oblasti St.-Emilionu je tato stálá klasifikace vyšší kategorií vín než vína, která mají označení Grand Cru beze slova Classé. O oblasti Médoc a Graves je toto označení synonymem Cru Classé.

Premiér Grand Cru
Vyšší kategorie než Grand Cru Classé. Je to nejvyšší kvalitativní kategorie stálé klasifikace vín v oblasti St.-Emilion.

Grand Vin
Toto označení nemá žádný právnický význam, mělo by náležet "velkým" vínům anebo k základnímu označení pro chateau. Takzvaná druhá vína (může jich být i více) se prodávají pod jiným označením